Fotbalisti
Gennaro Gattuso
Na Sicílii zlověstně bublá Etna, v Kampánii se zase k nebi výhružně tyčí Vesuv, pod jehož lávou zanikly dávné Pompeje. A rovněž další jihoitalská provincie, Kalábrie, má sopku - tedy svého druhu. Jmenuje se Gennaro Gattuso a hraje fotbal za AC Milán. dámy, pozor! Tenhle ohnivý muž se tuze rád svléká.
Nahý do půl těla například poskytl rozhovor italské televizní stanici RAI po loňském vítězném finále mistrovství světa v Německu."Dnes jsem usnul až v sedm hodin ráno. Musel jsem v noci - a to nekecám - osmadvacetkrát na záchod. Nakonec jsem si radši nacpal kostku ledu do..." vyprávěl s úsměvem na tváři, zatímco redaktor se hihňal jako osel."Raději neříkej kam!" zareagoval však muž s mikrofonem včas."Byla to fakt ošklivá záležitost. Ošklivá, ošklivá, ošklivá," zdůrazňoval Gattuso.Tak vida. I borec, kterého na hřišti zdobí udatnost a chrabrost, se může před životním zápasem - ehm - podělat… Z tovaryše Nosorožec Gattusův příběh chlapce z chudého kraje, který ve světě ke štěstí, bohatství a slávě přišel, vypadá banálně až běda. Jenže jen na první pohled. Jeho story není obyčejná a už vůbec ne jednoduchá - naopak. Komplikuje ji několik poutavých zápletek.Začátek je však tradiční. Gattuso pochází z Corigliana, patnáctitisícového městečka v provincii Kalábrie, která se nachází na samém spodku Apeninského poloostrova. Žádný vyspělý stát netrpí takovou schizofrenií jako Itálie. Rozdíl mezi jejím bohatým severem a chudým jihem je tak propastný, že jde v podstatě o dvě různé země. Pro namyšlené obyvatele severu končí Itálie maximálně Římem - a vše pod ním už je Afrika.Ovšem když je člověk malý kluk, příliš ho to netrápí. "Naším trávníkem byl písek na pláži a jako tyče branek nám sloužily naftové kanystry, které jsme šlohli rybářům. Ale stejně jsme si připadali jako na San Siru," vzpomíná na své fotbalové začátky Gattuso.Dobře však věděl, že jestli si chce na posvátném milánském stadionu jednou skutečně zahrát, musí co nejrychleji pryč.Výš. Obrazně i doslova.Na zkoušce v Boloni sice neuspěl, zato v Perugii ano. Bylo mu dvanáct let, když opustil své nejbližší."Ten den si dodneška pamatuju. Máminy slzy, loučení s kamarády a slib, že se nevrátím, dokud se neprosadím," říká Gattuso. Zvládl to. S juniorkou Perugie vyhrál v roce 1997 titul mistra Itálie jako nejlepší hráč celé soutěže, v téže sezoně debutoval i za první tým v Serii A.A vtom se jeho slibně rozjetá kariéra zvrtla nečekaným směrem. Na radu agenta Gattuso souhlasil s divokým přestupem do Glasgow Rangers. Do skotské metropole dorazil v dubnu - a měl dost času na přemýšlení o tom, jestli šlo o správný krok. Perugia se nadějného dorostence nechtěla vzdát jen tak, takže transferkarta umožňující jejímu tovaryši hrát za Rangers dorazila až za dva měsíce. "Bylo to šedesát pekelných dní," ošívá se Gattuso.Do Ibrox Parku, arény Rangers, se však nahrnul jako divoká voda a okamžitě se stal miláčkem příznivců modrého klubu. Pro jeho zuřivou neústupnost v osobních soubojích mu vymysleli přezdívku Rhinoceros (Nosorožec), která ho v poitalštěné verzi Rino doprovází dodnes. "Fanoušci Rangers ve mě věřili víc než já sám," směje se podsaditý záložník. "V Ibrox Parku se narodil Gattuso-bojovník."Jak moc se Skotům zamlouval, dokládá i druhé přízvisko, jež mu přidělili - podle svého středověkého národního hrdiny Gattusovi říkali Statečné srdce. Mladý Ital našel podle svých slov v trenérovi Walteru Smithovi druhého otce a v Rangers pochopil spoustu věcí."Potkal jsem zde lidi, kteří milovali pracovat tvrdě každý den, ne jen čas od času. Podle nich se snažím řídit celou svou kariéru," říká."Ze začátku mu starší kluci na tréninku několikrát tvrdě naložili, ale on se vždycky jen oklepal a za chvíli vlétl do souboje s nimi znovu," pamatuje si Smith.Ve Skotsku Gattusova hra postavená na jiskřivých osobních střetech získala patinu.Učedník složil maturitu. Nespavec Jenže po sezoně kouče Smithe zlákal Everton, a když na jeho místo v Rangers nastoupil Dick Advocaat, byl to mimo jiné konec Gattusovy glasgowské idylky. Holandskému Napoleonovi totiž italský legionář rozhodně do oka nepadl. Advocaat degradoval člena základní sestavy na náhradníka, kterého navíc používal na postu pravého obránce nebo dokonce stopera. A jakmile mu Advocaat sdělil, že se to celou sezonu nezmění, volal Gattuso stěhováky.I tentokrát šlo o transfer s nečekanou destinací. Nejprve z jihu Itálie utekl - a teď se na něj rád vrátil. Salernitana za něj dala tři miliony liber a udělala tak z Gattusa nejdražšího hráče ve svých dějinách. "Cítil jsem velkou odpovědnost, nesměl jsem selhat," věděl dobře. Přesto Salernitana boj o záchranu v Serii A nezvládla. O jediný bod.Takže Gattuso znovu balil kufry. Před sluncem v Římě, kam ho vábilo AS, dal přednost věčným mlhám v Miláně, kde podepsal smlouvu s »rossoneri«. AC Milán právě slavilo scudetto a Gattuso se těšil na další trofeje."Jenže po mém příchodu jsme tři roky nic nevyhráli. Tragédie," kření se dnes.Pak se však konečně dočkal - a stálo to za to. Milánský klub si až z kvalifikace došel pro pohár vítěze Ligy mistrů. "Byla to magická pouť, vždyť už v předkole se Slovanem Liberec jsme byli kousek od vyřazení," pamatuje si dodnes Gattuso.V semifinále pak musel z cesty městský rival Inter. "Byl jsem tak napjatý, že jsem celý týden mezi oběma zápasy nemohl pořádně usnout," líčí.A ve finále další starý známý - Juventus. "Pamatuju si každý okamžik z celých sto dvaceti minut i penaltového rozstřelu," dušuje se Gattuso. Tehdy poprvé mohl celý svět vidět jeho neobvyklou zálibu ve svlékání se před veřejností. Po vítězném finále Ligy mistrů křepčil na Old Trafford s fanoušky, kterým naházel dres, trenýrky i kopačky. Jen ve slipech."Tři dny jsem nespal kvůli adrenalinu, který jsem měl v krvi," prozrazuje.O tři roky později ho čekalo to samé. Jen v mnohem větším měřítku.Fešák v bombarďácíchGattuso nemá kopací techniku Andrey Pirla, filigránství Franceska Tottiho ani produktivitu Alessandra Del Piera. Mezi hvězdnými záložníky calcia působí jako hrbáč na plese francouzské aristokracie."Když jsem viděl, co dokáže s míčem Pirlo, musel jsem se sám sebe ptát, jestli jsem vůbec fotbalista," přiznává sebekriticky."Je to ošklivý hráč," říká o Gattusovi dokonce legendární kouč Giovanni Trapattoni. Jedním dechem ovšem dodává: "Ale svou přítomnost na hřišti dá pokaždé cítit."Proto se Gattuso loni stal jedním ze symbolů jízdy squadry azzurry za fotbalovým svatým grálem."Itálie měla reputaci defenzivního týmu, ale z toho už se vymanila. Získají balon a něco s ním pokaždé provedou. Gattuso je toho názorným příkladem. Vždy míří k soupeřově bráně," nechal se slyšet starý známý Smith. "Už jako mladík dával najevo svůj potenciál a hlad, ale sledovat jeho pokrok během posledních sezon v klubu, jako je AC Milán, bylo úchvatné."Gattuso se na mistrovství světa proměnil z komparsisty v hvězdu první velikosti. Ve všech možných významech. Svět ho začal brát nejen jako znamenitého fotbalistu, ale také - považte - jako sexsymbol. V anketě anglického vydání módního časopisu Vanity Fair ho čtenářky zvolily nejpřitažlivějším aktérem šampionátu.I před samotným Davidem Beckhamem!"No to je pěkný, to se moje žena Monica zblázní. Je strašně žárlivá," glosoval to Gattuso. "Je napůl Skotka, takže je vidět, že se ženám z Britských ostrovů asi vážně líbím."V Německu se Gattuso navíc představil i jako příjemný společník. Jeho tiskové konference patřily mezi žurnalisty k nejoblíbenějším, protože hráč s číslem 8 místo obvyklých klišé chrlil vtipné hlášky na počkání."Kdyby se Lippi rozhodl poslat mě domů, přivázal bych se řetězem k týmovému autobusu. Museli by na mě zavolat policii, aby mě dostali pryč," odrazil třeba dotaz, zda by neměl spoluhráč Daniele De Rossi pykat za vyloučení v zápase s USA vyřazením z kádru."Michaela Ballacka respektuju, ale nebojím se ho. Má stejně jako já jen dvě nohy," uvedl zase před semifinále s Německem.S hrozbou případné druhé žluté karty si příliš hlavu nelámal. "Klidně bych o finále přišel, kdybych měl jistotu, že do něj díky tomu postoupíme. Ale to neznamená, že za žlutou kartou půjdu s Rambovou čelenkou na hlavě. A pokud mi ji rozhodčí přece jen ukáže, možná ji sním," přemítal.V semifinále kartu nedostal, a tak se po něm opřel do redaktora týdeníku Der Spiegel, který označil postup Itálie za nespravedlivý: "Nevím, jestli jako malý kluk nedostal od Italů nakládačku. Nebo ho možná s nějakým italským hřebcem podvádí žena."Konečně po vítězném nerváku s Francií došlo na téma oslavy. "Nic jsme dopředu nechystali, protože jen Britové slaví druhé místo," křičel do mikrofonu. "Dělat nějakou parádu se stříbrnými medailemi by nemělo smysl."Svůj obvyklý striptýz měl už v tu chvíli dávno za sebou. Celá planeta se mohla kochat pohledem na malého zarostlého Itala, který lítá v opojném rauši po berlínském Olympijském stadionu.Ano, ten krasavec a pan Fotbalista už byl zase bez trenýrek.Jen v bombarďácích.
Kaka-fotky
Alessandro Nesta
Jméno: Alessandro Nesta
Narozen: 19. 3. 1976, Řím, Itálie(Roma,Italy)
Výška: 187 cm
Váha: 79 kg
Přezdívka: Sandro
Post: obránce
Číslo dresu: 13
Klub: AC Milán
Oblíbený herec: Alberto Sordi
Oblíbená herečka: Demi Moore
Koníčky: hudba, spánek, kulečník, playstation (fotbal, F1), internet (chat, surfování), filmy, plavání, tenis
Šťastné číslo: 13
Oblíbená barva: modrá
Zajímavosti:)
- je nejmladší ze sourozenců (ještě má sestru Katiu a bratra Fernanda)
- začal s fotbalem, protože mu doktor doporučil, aby provozoval nějaký sport kvůli problémům se zády, a vybral si dobře...
- v 8 letech, začal hrát v opravdovém fotbalovém týmu
- miluje čokoládu, v roce 1999 snědl 3 kg čokolády na letní dovolené
- má labradora (Pina)
- zahrál si ve filmu "Papparazzi"
- co nenávidí je vstávání z postele, když vstávat nemusí, spí klidně i do 13:00..
- VIDEA:
Didier Drogba
Jméno:Didier Yves Drogba Tébily
Narozen:11.března 1978 v Abidjanu,Pobřeží slonoviny
Národnost:občan Pobřeží slonoviny
Výška:188 cm
Váha:74 kg
Klub:FC Chelsea
Předchozí kluby:Olympique Marseille,Guingamp,Le Mans
Post:útočník
Číslo dresu:11
Debut v reprezentaci Pobřeží slonoviny:září 2002,proti Jižní Africe
Úspěchy:mistr Anglie 2005,2006,vítěz anglického Ligového poháru 2005,Community Shield 2005,nejlepší střelec Poháru UEFA 2004,nejlepší hráč Francouzské ligy 2004
Životopis: Didier Drogba, celým jménem Didier Yves Drogba Tébily se narodil 11.3.1978 ve městě Tebidjan v chudém africkém státě Pobřeží Slonoviny.
Jako ve většině afrických státech, tak i v Pobřeží Slonoviny trpí lidé hladomorem. Způsob, jak dosáhnout zabezpečení rodiny , je buď odejít do Evropy nebo se dostat ve některém sportu, především ve fotbale na vrcholovou úroveň. Podobný příběh potkal i dnes velmi známého a oblíbeného Didiera Drogbu. Jeho rodiče odešli do Francie, když bylo malému Didierovi pouhých pět let k jeho strýci, který hrával ve Francii fotbal na vrcholové úrovni. S profesionálním fotbalem začal ve svých devatenácti letech v druholigovém Le Mans, kde nakonec strávil tři sezony.
Svůj prvoligový debut zažil poněkud pozdě a to až v sezoně 2002-03 v dresu Guingampu, kde nastřílel za sezonu 17 branek, čehož si nemohli nevšimnout manažeři velkých klubů a především Marseille. Tam Didier zamířil sice pouze na jednu sezonu, ale postupně se vypracoval ve velkého hráče. Za sezonu nastřílel celkem osmnáct branek, stal se hráčem roku a zahrál si finále poháru UEFA proti Valencii, které ale Olympique prohráli. Po téhle úspěšné sezóně se o něj začala zajímat Chelsea, která ho později koupila za rekordní sumu dvacetičtyř milionu liber. Didier Drogba ale začátek sezony nestihl, protože měl natažené břišní svaly. Ale i přesto v první sezoně zaznamenal 16 branek ve 40 zápasech a vyhrál s klubem Premier League a Carling cup, kde vstřelil ve finále rozhodující branku proti Liverpoolu. Podílel se také gólově na postupu do semifinále Ligy mistrů a to, když se dvěma brankami zničil německý Bayern Mnichov.
Do sezony 2005-06 měl skvělý nástup. Nejprve smetl dvěma brankami v derby Arsenal, dále pokračoval Liverpool, kde měl podíl na všech gólech při výhře 4:1. Po zápase s Manchesterem, který Chelsea vyhrála, byl Drogba obviněn, že podváděl, když před druhým gólem hrál rukou. V průběhu sezony, dal Didier najevo, že by se rád vrátil zpět do Marseille a jako důvod uvedl, že je neustále napadán anglickým tiskem . Ale i přesto podepsal novou smlouvu na rok. V reprezentaci je považován za bezkonkurenčního lídra, který pomohl k vůbec prvnímu postupu Pobřeží Slonoviny na MS. Jenže los, který "Slonům" byl přidělen, už nevypadal tak optimisticky. Jejich soupeři byli Argentina, Nizozemsko, Srbsko a Černá hora. Ze skupiny "smrti" sice po skvělém výkonu nepostoupili, ale určitě neudělali Africe ostudu. Didier opět ukázal, že je hráč světových kvalit, který je schopen hrát i se slabšími spoluhráči, něž se kterými hraje v Chelsea.
Didier Drogba je skvělý hráč, který je úžasně rychlý a hlavně gólově efektivní. Vždyť jenom v národním dresu má úchvatnou statistiku 34 zápasů a 24 vstřelených branek. Pro národní mužstvo je prostě nepostradatelný. V Pobřeží Slonoviny je uctíván, jako fotbalový bůh a vůbec v celé Africe je pouze jeden lepší hráč a to je Kamerunský Etoo . Jelikož Didier začínal s vrcholovým fotbalem mnohem později než je u takových hvězd obvyklé, dokázal se vypracovat během čtyř let na superhvězdu fotbalu a fanoušky oblíbeného hráče.
Zinedine Zidane
Přezdívka: Zizou
Výška: 185 cm
Váha: 78 kg
Kariéra:
Cannes (1986-1992)
Bordeaux (1992-96)
Juventus (1996-2001)
Real Madrid (2001-?)
Trofeje:
Mistr světa s Francií (1998)
Mistr Evropy s Francií (2000)
2x mistr italské ligy s Juventusem (1997, 1998)
Vítěz Ligy mistrů s Realem (2002)
Individuální trofeje:
Zlatý míč (1998)
Hráč roku FIFA (1998, 2000)
Nejužitečnější hráč podle UEFA (2002)
Datum narození:
23.6.1972
Místo narození:
Marseille, Francie
znamení:
rak
fotky:
Milan Baroš
Datum narození:28.10.1981 světový šampionát v Japonsku a Koreji. Také díky jeho umění se "lvíčata" probila až do finále, v němž na penalty porazila domácí Francouze a postarala se o největší úspěch českého fotbalu v posledních letech. nákup, se rázem rozplynuly. Ve zkratce:Přezdívka: ostravský Maradona, Bary Výška: 184 cm
Místo narození:Vigantice, Česká republika
Znamení: Štír Životopis:Jako první ze silné generace ostravských mladíků zamířil do ciziny. Když se v létě 2001 upsal Liverpoolu, zřejmě snil o jiném údělu, než osm měsíců leštit sedadla na tribunách a hrát za rezervní tým. Nevzdal se však a dnes patří mezi největší hvězdy českého fotbalu, je oporou reprezentace a idolem mnoha kluků, kteří právě zkoušejí štěstí v mládežnických týmech.
Milan Baroš se narodil 28. října 1981 ve Viganticích, "zázračné" valašské vesnici, odkud pocházejí také ligový útočník Radim Kučera a reprezentační obránce René Bolf. Jelikož v tamním fotbalovém klubu nebyla "přípravka", nastupoval už od pěti let za žáky. Na trávník ho přivedl táta, který hrával fotbal závodně na regionální úrovni. Po pěti letech projevil o Milana zájem Rožnov pod Radhoštěm, v roce 1993 poprvé oblékl dres Baníku Ostrava.
Od mládí prošel snad všemi reprezentačními výběry. Jednadvacítce pomohl ke stříbrným medailím na mistrovství Evropy 2000, ve stejném roce se zúčastnil také olympijských her v Sydney. Největší příležitost však dostal na konci sezóny 2001. Poté, co čtyřmi góly pomohl Baníku k záchraně v nejvyšší soutěži, o jeho služby projevil zájem Liverpool FC.
Překážkou v odchodu se Barošovi stala přísná imigrační pravidla. K tomu, aby mohli hrát na Britských ostrovech, potřebují fotbalisté ze zemí mimo Evropskou unii odehrát aspoň 75 procent zápasů národního týmu své země v posledních dvou letech. Baroš však má pouze čtyřicet procent. Hráči ale mohou dostat výjimku a povolení získat, jako se to o pár měsíců dřív povedlo Patriku Bergerovi. Dvacetiletý fotbalista tedy podepsal pětiletou smlouvu a v Ostravě (klub dostal 3,2 miliónu liber, tedy zhruba 180 miliónů korun) a čekal, jak se situace vyvine.Do města Beatles se odstěhoval v zimě téhož roku. Jeho trable však zdaleka neskončily a příčinou bylo další zákonné omezení. K zápasu anglické Premiér League mohou nastoupit za každý tým pouze tři cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, zatímco Baroš byl v Liverpoolu již šestým. Proto na něj zbylo místo jen v rezervním týmu, zatímco na Anfield Road zářili jiní - Michael Owen, Emile Heskey, Nicolas Anelka…
Dlouhé čekání na příležitost si zpestřil startem na mistrovství světa "21", kam byl uvolněn po nevydařené kvalifikaci Chovancova výběru na
Osm měsíců vysedával Baroš na tribunách anglických stadiónů, dřel v rezervním týmu a čekal na svou velkou chvíli. Shodil pět kilo a naučil se základy angličtiny. Někdy ztrácel víru, ale trenér Houllier měl pro jeho výkony jen slova chvály. Dá se říci, že dlouhá přestávka Barošovi prospěla: na podzim 2002 dostal poprvé šanci v základu, dvěma brankami pokořil Bolton a byl vyhlášen hráčem zápasu. Pochybnosti odborníků, kteří odsuzovali liverpoolský
Dnes je Baroš považován za jednoho ze čtyř vyrovnaných útočníků, jimiž Liverpool disponuje. Za svůj osobní cíl v této sezóně si stanovil deset branek, potají sní o patnácti. Neotřesitelnou se stala jeho pozice v reprezentaci, kde vytvořil s Janem Kollerem základní útočnou formaci pro každý významnější zápas.
Milan žije v Liverpoolu společně s přítelkyní Evou. Bývalá modelka dnes sní o studiu jazyků na tamní univerzitě. Mezi Barošovy záliby patří hokej, který dokonce hrával závodně v Rožnově pod Radhoštěm jako střední útočník.
Váha: 76 kg
Kariéra:
1987-91 - FC Vigantice
1991-93 - TJ Rožnov p.R.
1993-2001 - Baník Ostrava
2001 - ? - Liverpool FC
Úspěchy:
Mistrovství Evropy "18" - 4. místo (2000)
Mistrovství Evropy "21" 2. místo (2000), 1. místo (2002)
GianLuigi Buffon
Gianluigi Buffon je nejlepším brankářem světa... :) Byl do této role dosazen po vítězství národního týmu Itálie na MS 2006... Gianluigi Buffon se narodil v italském městě Carrara 28. ledna 1978. Celá jeho rodina je sportovně založená. Buffon se rozhodl jít ve stopách svého strýce Lorenza Buffona, který chytal za Italskou reprezentaci v 50. - 60 letech. Gianluigi hraje v současnosti za Juventus Turín s českou jedničkou Pavlem Nedvědem...
VIDEA:
Where is Administration esuper.estranky.cz ??
(Irinhzc, 3. 6. 2023 9:50)